STŘÍDANÍ VLÁD
Dominikánská republika se stala objektem zvýšeného zájmu jedné ze zemí, která s ní měla své plány tajené celému světu. Německo, které se velice angažovalo o Dominikánskou republiku, vyvolalo obavy ze strany USA. Proto ji v roce 1905 převzaly pod vlastní správu. Krátká prezidentská období, atentáty, krize, to vše vedlo k jedinému. Roku 1916 USA zřídilo v Dominikánské republice plně vojenský režim. Hospodářský úspěch nijak nevzrostl, ale budovali se tu školy, kanalizace, silnice a infrastruktura. Guerillová válka ale vymýcena nebyla. Jenom trochu ochladla, protože se obyvatelé houževnatěji bránili proti okupačním silám. Roku 1924 byla stažena americká vojska, ale vláda nadále zůstala v rukou USA.
Občanská válka
Dominikánská republika hostila další a další vlády se střádaly, ale ani jedna nedokázala přinést stabilitu a prosperitu. Všechno spělo k občanské válce. Jenom chvíli před ní se tu roku 1965 vylodilo 23 000 amerických vojenských oddílů, které byly později podpořeny dalšími oddíly z OAS. Do roku 1966, než byly vyhlášeny nové volby, kde zvítězil Balaguere, se počítaly ztráty na životech na tisíce.
Krize v Dominikánské republice
80. a 90. léta Dominikánské republice nepřinesla nic dobrého – jen nesmírné útrapy z důsledku světové krize zadluženosti. Mezinárodní měnový fond sice připravil program, jak zavést strukturální vyrovnání, ale ten přinesl pouze další nepokoje a stávky. Vysoká inflace, nezaměstnanost a korupce nebyly zrovna podnětem k tomu, aby se lid upokojil. Všude vládl chaos, podniky krachovaly, investování téměř neexistovalo. Stále pod Balaguerovou vládou – rozvrácená a skoro zničená Dominikánská republika dospěla do dalších voleb, ve kterých se stal vítězem Hipólito Mejía. Roku 2002 bylo jedno období Dominikánské republiky uzavřeno Balaguerovou smrtí.
